Cesta do Nghia Lo a pobyt tam (díl 1)

Nghia-Lo_Tam-Coc-12

Na Štědrý den nás ráno odvezlo taxi na autobusové nádraží. Celkem snadno jsme podle sms od Mai nalezli autobus a řidič nás jako jediné cestující cizince poznal také a usadil nás. Počítali jsme raději s tím, že budeme cestovat s hromadou krabic, slepicemi a kůzlaty, ale k našemu překvapení se tak nestalo. Od cestování u nás byl tedy největší rozdíl v tom, že uličky mezi sedadly kompletně vyplnili místní cestující na plastových mini-stoličkách. Velkou část skoro šesti hodinové cesty s jednou přestávkou jsme prospali.

Stal jsem se atrakcí pro pár našinců, kteří si se smíchem prohlíželi moje chlupy na nohou (měl jsem kraťasy), tahali mě za ně a ukazoval dalším cestujícím, poukazujíce při tom na to, že oni skoro žádné nemají.

V Nghia Lo nás uvítala Mai a společně s jejími rodiči jsme poobědvali a seznámili se. Pak jsme na kole vyrazili k asi 2 km vzdáleným termálním pramenům. Malí chlapci na nás podél celé cesty vesnicí vesele a roztomile pokřikovali Hallo. Tím ale bohužel celá angličtina naprosté většiny místních končí. Protože v zóně zdarma bylo plno, koupili jsme si privátní koje za 15.000 Dongů, tedy 15 Kč. Koupel v teplé vodě byl super a navíc jsme pak ochutnali další novou věc. Kus cukrové třtiny uvařené ve vodě. Žvýká se a cucá cukr z ní.Nghia-Lo Nghia-Lo-3 Nghia-Lo-2

Při cestě z hrokých pramenů jsme s Mai zastavili u jejího kamaráda, který nám ukázal nový dům postavený na kůlech (to je prý thajský styl). Po výborné (pro nás štědrovečerní) večeři jsme nasadili čelovky a vyrazili na kole s Mai do města mrknout na vánoční oslavy. Tam jsme se stali větší atrakcí než představení vánoční besídky.

Nghia-Lo_Tam-Coc-11

Rodiče nás vesele ukazovali malým dětem a ty na nás hleděly s otevřenou pusou. Buď si myslela, že jsme Ježíšci, nebo je šokovala naše výška anebo to, že jsme tam v tričku s krátkým rukávem, zatímco všichni ostatní kolem v zimních bundách. Anebo vše dohromady. Ti větší zas kolem nás pobíhali s rozzářenými tvářemi pokřikujíc Hallo.

Nghia-Lo-4

25.12. se nám zkazilo počasí, tak jak to ostatně bylo v předpovědi. Mrholilo, ale zima nám nebyla. Mai nám na tento den připravila výlet na skútrech k rýžovým polím. Nasadili jsme si vodě vzdorné kalhoty a bundy a vyrazili jsme. Naštěstí jsme si vzali i rukavice a kulichy. Bohužel jsem si však nevzali  více vrstev pod bundy. Nečekali jsme, že pojedeme asi 60 km tam a dalších 60 km zpět.

Nghia-Lo-5

Nghia-Lo_Tam-Coc-14Krajina kolem byla hodně zajímavá, stejně jako život vesničanů podél ní. Poprvé jsme viděli ženy z menšinových kmenů v krojích, buvoly na polích i silnici. Míjeli jsme čajové plantáže, políčka, chatrče a na konci nás čekala vyhlídka na velké údolí plné teras rýžových polí. Jedinou vadou na kráse bylo to, že jsme pěkně na motorce zmokli a prochladli až na kost.

Nghia-Lo-8

Ve venkovské oblasti Nghia Lo jsme strávili ještě další den, o tom ale příště.