Jak jsem jel na kole kolem jezer a vrátil se o dvacet pět let zpět

Vyhlídky na barilochská jezera na okruhu Circuito Chico jsou parádní

Vyhlídky na barilochská jezera na okruhu Circuito Chico jsou parádní

V neděli, dva dny před štědrým dnem jsme si vypůjčili na našem penzionku horská kola na malou cca 35 km dlouhou okružní projížďku „Circuito Chico“ kolem jezer u Bariloche. Václav oslabený vyřizováním ztráty batohu a střevními problémy (které vyžadovaly rychlou reakci a krátký doběh) se rozhodl vrátit po 5km na penzion. Já jsem pokračoval dál zvlněnou krajinou s vyhlídkami na jezera. Paní domácí avizovala, že v půli cesty mají moc dobré pivo. Ani jsem to moc nebral v potaz – zase nějaké doporučení hospody od jejich kamaráda…

Cerveceria Gabriel

Cerveceria Gilbert – malý pivovárek při cestě na kole příjde vhod

Čím více jsem ale v teple šlapal nahoru a dolů, tím více mi vysychalo v krku a začal jsem na mapě vyhlížet, kdy už dorazím k hospodě. Sláva, už je to tady, a navíc to není hospoda, ale rovnou „Fabrica Cerveza“, čili pivovárek. Uvítání na jedničku, dostal jsem 3 panáky s různými druhy piva a poučením, v jakém pořadí je mám ochutnat. Bez váhání jsem zvolil třetí vzorek – červené „Roja“ pivo. Jednalo se o kvasnicové světlé pivo. Vzorek byl velmi chutný, ale teprve, když jsem se napil po jízdě na kole pořádně z pinty, přišlo něco, co bych tady rozhodně nečekal. Najednou jsem měl pocit, že jsem 25 let zpátky v Ostravě a piju dokonale hořký a navíc kvasnicový RADEGAST, tak jak se vařil ještě za komunistů. Dnes, když už Radegast vlastní Jihoafričané, už to nelze u nás zažít. RADEGAST byl tehdy myslím nejvíce hořké a výborné pivo pro chasníky z dolů, kteří zásadně pili jen dvanáctku.

Tři vzorky na uvítanou - moje volba byla jasná - Rojo

Tři vzorky na uvítanou – moje volba byla jasná – Rojo

Hned jsem si dal další pivo a vyrazil na penzion s tím, že by Václavovi mohlo být již lépe a že bych s ním ten okruh dal ještě jednou (včetně návštěvy pivnice samozřejmě). Po té, co se asi 300 m za pivnicí otevřel asi nejhezčí výhled na jezera, co jsme zatím viděli, bylo jasné, že přemluvit Václava na focení před setměním bude hračka. Plán byl následující: když už budeme fotit asi 300 m od pivnice, nějak už tam pod záminkou jídla nebo WC zarputilého abstinenta dostanu. A tak se stalo. Václava jsem po předvedení záběru z vyhlídky nemusel dlouho přesvědčovat a vyrazili jsme oba na kole dalších 15 km směr vyhlídka. Václava jsem bez protestů dostrkal i do pivnice. Odměnou mi byly další 3 kousky opravdu výjimečného piva.

Kvízová otázka: co pil Václav a co Pavel

Kvízová otázka: co pil Václav a co Pavel?

Nekup to, když jsem navíc dostal množstevní slevu (kromě výjimečné chuti bylo i o asi 30 % levnější než točené pivo v jiných restauracích – za 25 pesos =  75 Kč za pintu. Pivo bylo dost silné a čekalo nás dalších 15 km zpět, tak jsem si už raději více nedával. Pivovárek produkuje cca 600 piv denně, to by nám tak denně pro Kunice vystačilo. Asi začnu vařit pivo J

Uvnitř pivovaru

Uvnitř pivovaru