Přesun od Avignonu k Azurovému pobřeží

Papežský palác v Avignonu

Papežský palác v Avignonu

Azurové pobřeží u Casis

Azurové pobřeží u Casis

Po náročném výstupu na Mt.Ventoux nám náčelník Pavel, vedoucí zájezdu do Provence, nepovolil oddechový den bez cyklistiky, takže naše nohy a zadky dostaly i třetí den v kuse pěkný záběr. Jezdili jsme v okolí Vaison-La-Romaine.

Crestet - krásné malé městečko

Crestet – krásné malé městečko

Nejprve jsme si prohlídli malinké a roztomilé středověké městečko Crestet, pak jsme jeli na skalnaté zuby Dentelles de Montmirail. Ty jsou v kombinaci s okolními vinicemi opravdu krásné, trošku mi připomínají suché skály v Českém ráji . Nutno říci, že provensálské skály jsou o poznání větší.

Dentelles de Montmirail

Dentelles de Montmirail

U zubu nám nevyšla Pavlova geniální zkratka, takže jsme asi kilometr šlapali pěšmo po prašně-kamenité cestě. Ještěže bylo na co koukat.

Náročná ježdění a popocházení s kolem se promítlo do velkého hladu. Hledali jsme restaurace a měli trochu obavy, neboť předchozí den jsme poznali pověstnou francouzskou ne-přívětivost. Večer jsme se na apartmánu narvali výbornými špagetami a pak vyjeli do městečka, na závěr procházky jsme si chtěli sednout na kafe do restaurace s výhledem na město. Jakmile jsme číšníkovi oznámili, že chceme jen pít a ne jíst, hrozně se naštval a dával nám najevo, že takhle tedy ne….Podobnou zkušenost jsme měli i Fontaine Vaclouse. Místo s výhledem nám nedovolili v restauraci obsadit, protože jsme si neobjednali jídlo, ale jen pití. S touto zkušeností jsme si říkali, co nás čeká tentokrát…Narazili jsme na restauraci, která vypadal dobře, měla venkovní sezení, všude seděli dobře ustrojení hosté. Po předchozích zkušenostech jsme se ani nedivili, že na nás všichni zírali, že si v cyklistických dresech jdeme sednout do restaurace.

Francouzu jsou jiní....

Francouzu jsou jiní….

Sebral jsem odvahu a číšnici raději hned z voleje oznámil, že jíst nebudeme, ale jen pít. Kupodivu jí to vůbec nepřekvapilo. No dobrý. Objednali jsme se tři koly, ty nám přišel naservírovat sám pan kuchař s velkou čepicí, donesl nám led a vše pěkně nalil. Dostali jsme džbán vychlazené vody. Když byl vypit do půlky, naštvala mě číšnice, že ho odnáší…omyl, jen nám jej chtěla doplnit. Jako pozornost nám přinesli preclíky s olivovým pyré a paní číšnice dodala s úsměvem, že to cyklistům určitě udělá dobře…Tedy ovšem, poprvé se k nám frantíci chovali vážně uctivě a pěkně. Měli jsme pocit, že jsme asi v docela luxusní restauraci a tak jsme s obavami očekávali účet. Opět příjemné překvapení – za tři koly a vodu, 8Eur 50 centů (rozumějte – to je na fracouzské poměry velmi dobrá cena, v restauraci stojí pivo i 8 Eur). Spokojeně jsme zaplatili deset euro a odešli. Až při odcházení jsme si všimli, že se jednalo o restauraci doporučenou Michelinským průvodcem. Tak to byl gól. Zašli jsme si upocení na kolu do Michelinské restaurace.

Papežský palác Avignonu

Papežský palác Avignonu

Navečer jsme se ještě stihli přesunout do Avignonu. Tam bylo pěkné vedro, tudíž jsme prohlídku omezili na prohlídku papežského paláce. Avignon je obehnán starými hradbami, na řece Rhone je starý středověký most s Mt. Ventoux v pozadí. Pyšný pohled na námi zdolaný vrchol a jde se dál.

Avignon, Rhona, Mt.Ventoux

Avignon, Rhona, Mt.Ventoux

Z Avignonu už jsme jeli přímo k azurovému pobřeží, kde jsme strávili dnešní den, nejprve v Casis, kde začíná údajně nejhezčí francouzské pobřeží. Pavel s vykoupal v moři, udělali jsme si krátkou procházku a pokračovali dál k městečku Eze, které z výšky 400 nad mořem shlíží na Monaco a Středozemní moře.

Azurové pobřeží u Casis

Azurové pobřeží u Casis

Eze - pohled z botanické zahrady na Azurové pobřeží

Eze – pohled z botanické zahrady na Azurové pobřeží

Eze je opravdu výstavní, navíc tu máme parádní ubytování pár kroků od centra s bazénem s výhledem na město. Před západem slunce jsme vystoupali na vyhlídku, kde je botanická zahrada, se spoustou kaktusů. Vyhlídka dolů na pobřeží je úchvatná. Slunce nám přálo a těsně před koncem zahrady nám vykouklo z mraků.

Eze - skvost Azurového pobřeží

Eze – skvost Azurového pobřeží

Je tu krásně, ale zítra je poslední výletní den, jedem do provensálských Alp, čímž se již přiblížíme k italským hranicím a v neděli frčíme domů.

Večerní Eze

Večerní Eze