V neděli a v pondělí jsme strávili ježděním kolem největšího evropského kaňonu Gorges de Verdon.

 

 

Nejprve jsme si dali vydatnou cyklistickou etapu – na téměř 90km jsme vystoupali 2000 výškových metrů. Ta námaha za to absolutně stojí! Jedná se o neuvěřitelně panoramatický okruh, kde jsme nejprve viděli krásné historické městečko Trigance s hradem a výhledem na okolní hory Haute Provence.

 

Pak už jsme vystoupali vysoko na řeku a poprvé spatřili hloubku kaňonu v plné majestátnosti.  Najeli jsme na most, který má pod sebou největší hloubku v celé Evropě. Těžko najít lepší místi po Bungee-Jumping. Dva odvážlivce jsme i pozorovali, zájemců bylo dost, frčelo to jak na lince, skákali jeden za druhým…jen jsme nepřišli na to, jak se vraceli zpět nahoru. Pěšky bych to jít nechtěl…

 

 

 

Dno soutěsky, které je široké 8 až 90m, se nachází v závratné hloubce 250 až 700m. Fotografie, jak už to u takových přírodních krás bývá, nejsou s to předat zážitek hloubky a velikosti.

 

 

My jsme si řádně vychutnali, protože z kola jsou ty výhledy mnohem lepší než z auta. Provoz nebyl nijak silný, jen nás silně otravovali motorkáři, kteří dost ostentativně předvádějí silu svých strojů.

Překvapivě jsme potkávali málo cyklistů. Vůbec nám přijde, že snad s koncem srpna ve Francii jako na povel skončila sezóna. Plno restaurací a obchodů a jiných služeb je zavřených. Při naší etapě mně málem skolila hypoglykémie, poněvadž námi vybraná restaurace v půli trasy měla zavřeno. Nevadí, zmrzlina na rychlo doplnila cukry. Horší bylo, že i po náročném stoupání na 80tém km nepřišla spása v podobě dobrého teplého jídla – restaruace sice měla otevřeno, ale nevařilo se. Co bychom taky chtěli v neděli odpoledne. Naštěstí jsme sehnali alespoň obloženu bagetu. Dost vyčerpaní jsme odpískali poslední část a etapu si z původních 110km zkrátili na 90km. Těch ukrojených 20km jsme si dnes projeli autem a nutno říci, že stojí za to. Je to tzv Routes de Cretes, okruh do nejvyššího bodu kaňonu, odkud jsou opět dech beroucí výhledu na soutěsku.

 

 

 

Z výšky nás říčka Verdon lákala svou azurovou vodou, takže jsme dnes upravili program a na hodinu jsme vyjeli na šlapadle z přehrady Lac Verdon alespoň na začátek přehrady. V neděli byl dole docela Václavák, šlapadel i kajaků bylo na řece jak mravenců. V pondělí to už bylo lepší, tak jsme jsme dělali tři šlapací mravence taky.

 

Pohled z dola je taktéž úžasný, navíc voda měla příjemnou teplotu na vykoupání.

 

 

Den tím nekončil, ale další zážitky a fotografie zase až příště.

Jak by Pavlik zapěl s Romanem

 

Dragounem: je tolik krás, že tisíc let, nestačí na přehled….v Provance to tedy určitě platí. Zítra přidáme neskutečné barvy skal Colorado Provence. Těšte se 😉